Historie Velké Lhoty

• Historie obce Velká Lhota
• Historie obce Malá Lhota
• Historie obce po sloučení částí Velká Lhota a Malá Lhota

Velká Lhota leží v hornatém terénu nejvýše položená v oblasti Valašsko Mezříčska, nad údolní přehradou Bystřička v severním hřebenu pásma Vsetínských vrchů, s nádherným výhledem do údolí Rožnovské Bečvy, na Rožnov pod Radhoštěm a okolní Beskydská pohoří, na druhé straně na Vsetínské vrchy, Javorníky a Hostýnské vrchy. Nejvyššími místy jsou kopce Vrchhůra (693 m) a Ostrý vrch (672 m). V katastru obce se nachází 119 rodinných domků ve kterých žije 324 obyvatel. Dále je na území obce 35 podnikových a 121 soukromých chat využívaných k oddechu a rekreaci, převážná část se jich nachází kolem údolní přehrady. Některé usedlosti jsou rozptýleny na pasekách po celém katastru obce.

Samotná obec je rozložena v jižní stráni prudkého svahu kolem cesty. Obcí protéká Dědinský potok, který ústí do přehrady Bystřičky. Svou exponovanou polohou je Velká Lhota zcela ojedinělá. Poprvé je zmínka o Velké Lhotě v roce 1374 a byla součástí panství Krásno, ale od roku 1411 až do zániku feudalismu náležela k panství rožnovskému. V 15. století se název obce několikráte změnil. Obec se postupně jmenovala Lhota Stachova, Lukáňova, Chmelová, Hrubá a nakonec Velká Lhota.

V minulém století byla rozšířena domácká výroba dřevěného zemědělského nářadí, dýmek zdobených perletí, obušků a metel. Škola byla v obci zřízena roku 1849, pro kterou byla později postavena samostatná budova. Škola byla v roce 1977 zrušena a děti v současné době dojíždějí do Valašského Meziříčí. V roce 1921 byla zřízena škola U Pavlů, která byla rovněž zrušena a děti z pasek dojíždějí do Valašské Bystřice. Vzácnou památkou, která vytváří zajímavou dominantu středu obce, je dřevěný evangelický kostel bez věže, postavený roku 1783, krátce po vydání tolerančního patentu. Stavba je chráněnou památkou dobře udržována a navštěvována nejen našimi, ale i zahraničními návštěvníky. V kostele se doposud konají pravidelně bohoslužby a v létech 1875 -1895 zde působil jako farář autor světoznámých Broučků spisovatel Jan Karafiát.

Roku 1834 žilo ve Velké Lhotě 517 a roku 1910 - 590 obyvatel. V roce 1970 měla obec katastr o výměře 710 ha a žilo na něm v 98 domech 395 obyvatel. Obyvatelé obce se převážně zabývali zemědělstvím, které se rozšířilo po založení JZD. Bylo vybudováno několik staveb pro zemědělskou výrobu. V současné době došlo k útlumu zemědělské činnosti, tak jako na celém Valašsku. Tato negativní situace má dopad na krajinnou ekologii. Mění se negativně tvář krajiny a vzniká akutní nebezpečí rozsáhlých lesních požárů a požárů suchých trav. Nastal i pokles chovu ovcí, které pozemky vypásaly, což zapříčinil pokles zájmu o vlnu a maso. Zemědělské stavby jsou využívány pro jiné účely.

Územím obce prochází Chráněná krajinná oblast Beskydy a vyskytuje se tu množství chráněných živočichů. Z ohrožených a vzácných druhů ptáků zde hnízdí velmi vzácná pěnice vlašská, ťuhýk obecný, bramborníček černohlavý, krkavec velký, jeřábek lesní, jeřáb lesní, kos horský. Na loukách se vyskytuje chřástal polní a v mimohnízdní době se zde vyskytuje strakapoud prostřední, strakapout malý a další. Podél okrajů lesa je možno velmi vzácně spatřit, orchideje a další vzácné květiny jako je prstnatec Fuschův a vstavač mužský. V mokřadech a tůních se nachází řada vzácnějších obojživelníků.

Z hlediska klimatologického má naše obec 10-30 letních dnů za rok, 140-160 dnů mrazových, průměrná teplota v lednu -3 až -4° C průměrná teplota v červenci 15 až 16°C, srážkový úhrn ve vegetačním období 500-600 mm, v období zimním 350 – 400 mm, počet dnů se sněhovou pokrývkou činí 100-120 dnů v roce, převládají severní větry. Klimatologických podmínek je využíváno hlavně v letní a zimní turistice. V současné době je využíváno ve zvýšené míře horských kol. Obec má vlastní fotbalové hřiště, knihovnu. Postrádá pohostinství a prostory pro kulturní vyžití. Nejaktivnější organizací jsou sportovci, hasiči a myslivecké sdružení. V obci je evidováno 26 soukromě hospodařících rolníků, kteří se zabývají smíšenou zemědělskou činností malého rozsahu. Nějvětším podnikatelem v zemědělství je na Malé Lhotě je pan Milan Květoň. Spojení s Valašským Meziříčím je zajišťováno autobusovou linkou provozovanou ČSAD Valašské Meziříčí. Telefonní spojení je na telefonní ústřednu ve Valašském Meziříčí.